Ve středu 24. 1. 2024 proběhlo pravidelné setkání odborníků a veřejnosti k otázkám ekonomiky zdravotnictví.
Aktuální téma: Jak to u nás vypadá s digitalizací zdravotnictví?
Setkání svolal MUDr. Pavel Vepřek ze spolku Občan v rámci aktivity Zdravotnictví 2030+ s cílem zhodnotit dosavadní pokrok v digitalizaci, pojmenovat slabé stránky postupu, posoudit dopady připravovaného nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data (EHDS) a navrhnout opatření k překonání případných překážek.
V úvodním vystoupení editor webového portálu digitalhealth.cz Martin Doležal shrnul patnáct let, naplněných nedokončenými projekty, zbytečnými koncepcemi, promarněnými strategiemi a nefunkčními zákony Ministerstva zdravotnictví. Do protikladu postavil příklady úspěšných řešení z oblasti telemedicíny, služeb k podpoře dostupnosti péče a klientských portálů, realizovaných v regionech, soukromými subjekty, poskytovateli zdravotních služeb nebo zdravotními pojišťovnami. Představil doporučení k dalšímu postupu, vycházející ze studie k digitalizaci zdravotnictví a odborného stanoviska k EHDS, zveřejněné Aliancí pro telemedicínu a digitální zdravotnictví.
Ve druhém příspěvku člen Katedry regionálních studií VŠE a kontrolor NKÚ Adam Šimčík nejprve představil výsledky studie Výzvy a rizika digitalizace zdravotnictví v ČR. Pojmenoval rizika digitalizace a prezentoval je na příkladech z realizovaného výzkumu. V druhé části vystoupení ve stručnosti shrnul zveřejněný nález NKÚ, dokumentující selhání v činnosti Ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) při přípravě a implementaci zákona o elektronizaci, včetně nedokončení projektů ke zřízení základní infrastruktury pro digitalizaci zdravotnictví.
Primář odborné ambulance Benedor Miroslav Homza popsal předpokládané přínosy z využití možností digitalizace pro zvýšení kvality péče, optimalizaci nákladů a rozvoj vzdělávání zdravotníků. Měla by prospět zejména pacientům zvýšením komfortu a dostupnosti, úspěšnější léčbou přesně zacílenou na pacienta (personalizovaná medicína). Uvedené teze ale zatím žádná ze studií neprokázala. Proměnlivost spletitých a často se měnících regulací a legislativy nutí zavádět stále nová bezpečnostní řešení, zvyšuje náklady a je faktorem negativně ovlivňujícím implementaci informačních systému u poskytovatelů zdravotních služeb. Zdůraznil nezbytnost podílu státu na financování rozvoje digitalizace ve zdravotnictví.
Závěrečný příspěvek před diskusí účastníků přednesla Lenka Kaška, předsedkyně Výboru pro pacientské organizace Aliance pro telemedicínu a digitální zdravotnictví (ATDZ). Upozornila na paralelní projednávání novely zákona o elektronizaci a návrhu EU nařízení o Evropském datovém prostoru (EHDS) a seznámila přítomné s obsahem obou norem. Upozornila zejména na budoucí pozitivní dopad nařízení o EHDS na systémové a jednodušší sdílení zdravotních dat pro sekundární použití (anonymizovaná data), které bude moci kdokoli využít pro analýzy, statistiky nebo rozhodování založené na datech, přičemž tato data také mohou významně přispět ke zvýšení efektivity zdravotního systému či řešení hrozeb veřejnému zdraví. Seznámila přítomné také s právy pacientů, které již dnes mají ve vztahu ke své zdravotnické dokumentaci, přičemž pozitivně zhodnotila pro-pacientské vyznění nařízení o EHDS, které umožní všechna tato práva pacientům vykonávat jednodušeji a rychleji, a to elektronickými prostředky. Seznámila přítomné také s časovými omezeními čerpání EU financí na přípravu elektronizace českého zdravotnictví, které lze čerpat pouze do roku 2027, přičemž je otázkou, zda bude do té doby český systém plně vybudovaný, včetně nutné implementace nařízení o EHDS.
V navazující diskusi posluchači z auditoria poukázali na několik klíčových oblastí, ve kterých se činnost Ministerstva zdravotnictví podle jejich názoru téměř neprojevuje: dlouhodobá pasivita v návrhu standardů interoperability, ignorování potřeby vytvořit základní legislativní rámec pro uplatnění nástrojů telemedicíny, zastaralý a překonaný přístup ke shromažďování, sdílení a zpracování sekundárních dat. Kritické vyznění ještě umocnily příspěvky z řad poskytovatelů, zahrnujícími příklady úspěšných projektů soukromých subjektů.
Účastníci přes přetrvávající negativní zkušenost setkání vyjádřili ochotu aktivně komunikovat s Ministerstvem zdravotnictví a naději, že po dlouhých letech předstíraných snah přijdou viditelné výsledky. Ve svém závěrečném shrnutí vyzdvihl Pavel Vepřek potřebu nalézt někoho, kdo by na národní úrovni celý proces digitalizace dirigoval a zároveň připomněl nevyužitý potenciál zdravotních pojišťoven pro vytvoření páteřní sítě systému, obdobně jak je tomu například v Izraeli.
Pravidelné diskusní setkání spolku Občan probíhají na půdě Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR každý měsíc již od roku 1993. Formou diskuse na vybraná témata mezi odborníky a veřejností, angažovanou v oboru, se snaží poukázat na problémy v organizaci zdravotnictví a hledat jejich řešení. Setkání probíhá vždy ve shodném modelu. První hodinu setkání k navrženým otázkám vyjadřují stanoviska pozvaní odborníci, druhá hodina je věnovaná názorům a připomínkám posluchačů z auditoria.