Pandemie COVID-19 zásadně proměnila mnoho oblastí našeho života. Jedním z nejvýznamnějších trendů, který se díky Covidu nastartoval, byla telemedicína. Raketový nárůst její popularity během krize pomohl vzniku představy, že by mohla být telemedicína životaschopnou alternativou tradiční zdravotní péče. Mnozí vnímali její nástup jako silný signál toho, že moderní technologie mohou brzy přetvořit přístup ke zdravotní péči, a že její budoucnost bude neodmyslitelně spojena s digitálními platformami.
Realita však ukázala, že to není tak jednoduché. Na trhu v USA, kde jsou telemedicínské služby v komerční praxi nasazovány nejčastěji, se objevily nepředvídatelné problémy. Některé známé společnosti, jako například Teladoc (https://www.teladochealth.com/), které během pandemie nebývale rostly, se teď potýkají s dramatickým poklesem svého byznysu. Jak je to možné? Kde se stala chyba? A co to může znamenat pro budoucnost telemedicíny? Můžeme se z toho poučit a nedělat stejné chyby?
Počáteční nadšení z telemedicíny
Před pandemií se lékaři primární péče v USA podíleli na více než polovině všech ambulantních návštěv. Tyto návštěvy byly z velké části osobní, s pacienty fyzicky přítomnými v ordinacích. Když ale pandemie propukla naplno a vládní opatření omezila možnost fyzických setkání, situace se dramaticky změnila. Miliony lidí se začaly bát návštěv lékaře, nemocnice se plnily nemocnými a tradiční zdravotnická zařízení se potýkala s nedostatkem technologické infrastruktury k tomu, aby mohla rychle přejít na virtuální péči.
Telemedicína se v této krizové době stala hlavním kanálem pro poskytování zdravotní péče. Lidé mohli pohodlně z domova konzultovat své lékařské problémy, dostávat recepty či radu ohledně léčby. Virtuální konzultace snížily riziko nakažení, což bylo v době, kdy fyzická návštěva ordinace mohla znamenat přímé vystavení viru. Vzestup telemedicíny tedy přišel ve správný čas a s velkou nadějí, že tato technologie natrvalo změní způsob poskytování zdravotní péče.
Kde se začaly objevovat problémy?
Jak pandemie začala ustupovat a svět se vracel k normálnímu životu, ukázalo se, že telemedicína nemusí být univerzální řešení pro všechny formy zdravotní péče. Zatímco pandemie fungovala jako katalyzátor růstu, návrat k osobním návštěvám lékařů odkryl slabiny a nedostatky telemedicínského modelu. Ukázalo se, že určité druhy zdravotní péče, zejména akutní péče, nejsou pro telemedicínu vhodné.
Akutní péče: Zklamání z telemedicíny
Akutní péče, zejména v USA, je do značné míry závislá na rychlé a přesné diagnostice v místě péče. Lidé s akutními stavy, jako jsou třeba bolesti na hrudi, alergické reakce či jiné urgentní problémy, potřebují okamžitou pomoc, což telemedicína často nedokáže plně poskytnout. Virtuální návštěvy mohou v takových situacích zpozdit klíčovou diagnózu a nutnost fyzického vyšetření, laboratorních testů nebo dalších intervencí, které nelze jednoduše nahradit. Telemedicína, ač skvělá v mnoha ohledech, jednoduše v oblasti akutní péče selhává.
Společnost Teladoc health Inc. (TDOC), která byla jedním z lídrů v oblasti online konzultací pro primární a akutní péči, zaznamenala od roku 2021 propad hodnoty svých akcií o téměř 90 %. Tento prudký pokles dost jasně ukazuje, že nadšení pro telemedicínu jako nástroj akutní péče se neudrželo. Data naznačují, že pacienti s akutními problémy, kteří se obraceli na telemedicínu, často skončili návštěvou pohotovosti nebo dalšími fyzickými konzultacemi, protože jejich stav nebyl na dálku dostatečně diagnostikován nebo léčen.
Pravý potenciál telemedicíny: Chronická péče
I přes tato zklamání v oblasti akutní péče existuje oblast chronických onemocnění, kde je telemedicína skutečně úspěšná. Nemoci, které vyžadují dlouhodobou péči, jako je diabetes, hypertenze nebo astma, představují obrovskou zátěž pro zdravotnické systémy po celém světě. Telemedicína zde ale nabízí reálnou možnost, jak tuto zátěž snížit.
Chronická onemocnění, na rozdíl od akutních, vyžadují pravidelný monitoring a neustálé úpravy léčby, což je přesně to, co telemedicína může nabídnout. Například pacienti s diabetem mohou díky chytrým glukometrům sdílet své hodnoty krevního cukru s lékařem v reálném čase. To umožňuje rychlé zásahy a úpravy léčby, aniž by pacient musel lékaře navštěvovat. Stejně tak pacienti s hypertenzí mohou používat domácí tlakoměry, které automaticky odesílají výsledky lékaři, čímž snižují potřebu častých kontrol v ordinaci.
V případě telemedicínského sledování chronických pacientů mohou lékaři reagovat okamžitě na změny zdravotního stavu. To přispívá k prevenci závažnějších problémů a zlepšuje celkové zdravotní výsledky. To se promítá i do nižšího počtu návštěv pohotovosti a méně hospitalizací.
Ekonomické výzvy a otázky kvality péče
Navzdory zjevným přínosům pro chronickou péči se telemedicína stejně potýká s výraznými ekonomickými problémy. Jedním z hlavních problémů je významně nižší sazba úhrad od pojišťoven za virtuální návštěvy ve srovnání s fyzickými konzultacemi. Za využití telemedicíny dostanou lékaři méně peněz, což je nutí zkracovat konzultace a vyšetřovat více pacientů, aby si udrželi přijatelné příjmy.
To však často vede k otázkám ohledně kvality péče. Lékaři pracují pod tlakem a často zkracují čas, který mají na pacientovo vyšetření. Kvalita interakce mezi lékařem a pacientem se zhoršuje, což má přímý dopad na zdravotní výsledky.
Některé telemedicínské společnosti zavedly pro zvýšení příjmů další doplňkové služby, jako je integrace lékárenských služeb nebo nabídka specializované péče. I když je to pro pacienty pohodlné, tento model vzbuzuje další obavy ohledně bezpečnosti a přehnané preskripce léků.
Případová studie: Curex
Jedním z příkladů úspěšného využití telemedicíny v oblasti chronických onemocnění je společnost Curex (getcurex.com), která se specializuje na péči o pacienty s alergiemi. Curex se zaměřuje na poskytování personalizované péče s důrazem na sublingvální imunoterapii, což pacientům umožňuje léčit alergie z pohodlí domova. Tento model se ukazuje jako účinný, protože pacienti nemusí pravidelně navštěvovat ordinaci, čímž šetří čas i peníze.
Curex provádí důkladnou vstupní konzultaci a následné monitorování zdravotního stavu pacienta, což jim umožňuje přizpůsobit léčbu na míru. Tento specializovaný přístup ukazuje, jak může telemedicína přinést významné zlepšení výsledků pacientů, zejména v oblasti specializované chronické péče.
Regulační a technologické překážky Přes všechny výhody však telemedicína čelí také značným regulačním a technologickým překážkám. Například v USA například existují rozdíly v předpisech mezi jednotlivými státy, což komplikuje poskytování služeb napříč regiony. Navíc technologie sama o sobě není všudypřítomná – stále existuje digitální propast mezi venkovskými oblastmi a městy, kde nemají všichni přístup ke kvalitnímu internetu. Také v Evropě, Česko nevyjímaje, by měly telemedicínské služby získat certifikaci zdravotnického prostředku dle MDR. A vznik potřebných předpisů a postupů včetně nastavení úhrad od zdravotních pojišťoven potrvá další roky. To jsou reálné skutečnosti, které by měli výrobci při vývoji nových telemedicínských služeb a přípravě příliš optimistického business plánu určitě zvažovat. Telemedicína prokázala značný potenciál, který by nebylo správné opustit a nezužitkovat. Její zavádění do praxe vyžaduje pečlivou analýzu a přizpůsobení reálným potřebám zdravotnictví.
Petr Moláček, digitalhealth.cz