Kdo se v Česku pohybuje v oblasti biomedicíny a jejího uplatnění ve zdravotnictví, jistě zná jméno docentky Lenky Lhotské. S touto výjimečnou dámou jsem měl čest se setkat v útulné dejvické kavárně Perfect Day nedaleko ČVUT. A jak jinak, hlavním tématem naší diskuse bylo využití umělé inteligence ve zdravotnictví, tedy oblasti, která nabízí neuvěřitelný potenciál pro inovace, ale zároveň přináší mnoho otázek k řešení. A přestože jsme se dotkli celé řady oblastí, na některé se jednoduše nedostalo.
Docentka Lenka Lhotská je dlouholetá vědecká pracovnice a pedagožka na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT. Svými téměř čtyřicetiletými zkušenostmi významně přispívá k rozvoji biomedicínského inženýrství i lékařské informatiky v Česku. Její práce má velký vliv na formování budoucnosti těchto oborů, zejména v otázkách využití AI v medicíně.
Jako skutečná vizionářka na poli zdravotnických technologií se docentka Lhotská nevěnuje pouze technologickým inovacím, ale i řešení etických a legislativních otázek, které s sebou AI přináší. Klade také důraz na komplexní propojení vědy a praxe, vždy s ohledem na pacienty a potřeby zdravotnického systému.
Kariérní růst a významné aktivity
Po ukončení studia na Fakultě elektrotechnické ČVUT, kde se Lenka Lhotská specializovala na technickou kybernetiku, se rozhodla zůstat v akademické sféře. Již od 80. let se podílela na projektech, které propojovaly technologie a medicínu. Na přelomu tisíciletí se společně s profesorkou Konvičkovou podílela na vedení výzkumného záměru ČVUT v oblasti biomedicínského inženýrství, který mimo jiné podpořil vznik Ústavu biomedicínského inženýrství na ČVUT. Z něj byla následně ustavena Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT. Položila základy pro moderní výzkum v oblasti asistivních technologií, pokročilých metod zpracování biomedicínských signálů s využitím umělé inteligence, nebo strojového učení a sémantické interoperability. Dnes působí na Katedře přírodních věd Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT a v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT.
Lenka Lhotská je aktivní členkou řady vědeckých společností a mezinárodních organizací. Její role jako národní zástupkyně v IFMBE (International Federation of Medical and Biological Engineering ) nebo předsedkyně Women in Medical Physics and Biomedical Engineering Task Group v IUPESM (International Union for Physical and Engineering Sciences in Medicine) zdůrazňují její snahu podporovat širší mezinárodní spolupráci v technologických oborech. Za svou práci byla v roce 2022 oceněna Fellowshipem Mezinárodní unie pro fyzikální a inženýrské vědy v medicíně (IUPESM).
AI ve zdravotnictví: Potenciál a výzvy
Docentka Lhotská přistupuje k problematice AI ve zdravotnictví s hlubokým pochopením a racionálním nadhledem. Zdůrazňuje, že AI není náhradou za lékaře, ale výkonným nástrojem, který může zásadně kvalitu rozhodování a diagnostiky zlepšit. Hlavním přínosem AI je totiž schopnost analyzovat obrovské množství dat, která ve zdravotnictví dnes vznikají a jsou pro člověka nepřehledná. Nicméně je ale třeba mít vždy na paměti, že finální rozhodnutí o léčbě pacienta je vždy na lékařích, kteří AI využívají.
„Bez přirozené inteligence by umělá inteligence nevznikla,“ zdůrazňuje Lenka Lhotská, která se snaží o propojení lidské kreativity a technologického pokroku. Její výzkumné práce zahrnují nejen technologické aspekty, ale také etické otázky, jako je ochrana osobních dat pacientů nebo transparentnost algoritmů. Podle docentky Lhotské musí být systémy AI navrženy tak transparentně, aby pacienti i zdravotníci porozuměli jak rozhodovacím procesům, tak i z čeho vycházejí.
Kvalitní data jako základ vědeckého pokroku
„AI modely jsou tak dobré, jak dobrá jsou data,“ uvádí Lenka Lhotská. Kvalita dat je podle ní klíčovým faktorem pro úspěšnou implementaci AI. Data musí být nejen validní, ale také standardizovaná, aby byla zajištěna interoperabilita mezi různými systémy. Nedostatek kvalitních dat může totiž vést k chybným výsledkům a ohrozit důvěryhodnost celého systému. Dobrým příkladem ověřených datových sad pro trénink AI je služba PhysioNet od MIT, která poskytuje přístup ke kvalitním zdravotnickým datům. V EU je pro zkoumání dat příslibem Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS). Nicméně teprve budoucí vývoj ukáže, zda EHDS splní očekávání z hlediska objemu a kvality zpřístupněných dat.
Docentka Lhotská zdůrazňuje i potřebu odborné validace syntetických dat, která často pomáhají reálné prostředí simulovat a umožňují tak výzkumníkům trénink AI. Tyto procesy také vyžadují úzkou spolupráci mezi technickými odborníky, lékaři a datovými specialisty.
Výzvy vědeckého publikování
V oblasti vědeckého publikování docentka Lhotská upozorňuje na tlak na vědecké publikování a problémy s financováním a recenzními procesy. Současné nastavení systému grantů a akademického hodnocení totiž nutí vědce k rychlé produkci článků, často za cenu vysokých poplatků za publikování v open access časopisech. Podle ní by poskytované grantové prostředky měly směřovat především na samotný výzkum, nikoliv na financování publikací.
Podobně upozorňuje docentka Lhotská na problematické využívání AI při psaní recenzí, což také může narušit etický rámec při hodnocení vědecké práce. „Je diskutabilní, když recenzent vytváří hodnocení článků pomocí ChatGPT,“ upozorňuje Lenka Lhotská na problémy spojené s transparentností a objektivitou procesu vzájemného hodnocení. Navrhuje efektivnější využití AI v procesu přípravy podkladů, například při tvorbě rešerší, přípravě klíčových slov a anotací, ale zdůrazňuje, že lidský faktor a kritické myšlení musí zůstat základními pilíři.
Technologie transformují přístup k etice
Lenka Lhotská zdůrazňuje klíčovou roli etiky při využívání umělé inteligence ve zdravotnictví. Zaměřuje se přitom nejen na technické aspekty a dopady technologií, ale také na potřeby zdravotnictví v kontextu využití pacientských dat.
Technologické nástroje AI jsou již dnes na vysoké úrovni a jejich další vývoj probíhá extrémně rychle. To způsobuje, že problémy a otázky, které AI přináší, legislativní rámce předbíhají. Regulace pro nastavení podmínek k bezpečnému využití technologií se tak opožďuje, což komplikuje situaci jak výrobcům, tak uživatelům. Všichni se tak potýkají s problémem, jak skloubit inovace s reálnými podmínkami využití.
Podobně komplikovaná je situace v oblasti lékařské etiky, která nyní čelí novým výzvám spojeným s technologickými nástroji. S etickou stránkou úzce například souvisí i transparentnost, která je klíčem k tomu, aby pacienti a zdravotníci chápali rozhodovací procesy AI a data, na kterých jsou založeny. Pacientům je tedy třeba srozumitelně a opakovaně vysvětlovat, co všechno zpracování jejich dat obnáší. Tedy kdo všechno k jejich datům má přístup a jak jsou ukládána, zpracovávána a sdílena. Ochrana osobních a zdravotních dat je tedy zásadní.
A jak je již zakotveno např. v regulaci GDPR, je také třeba neustále zdůrazňovat, že osobní data a informace o zdraví jsou jen vlastnictvím pacienta. Otázka vlastnictví dat totiž stále vyvolává spory mezi nemocnicemi a dodavateli technologických řešení. Jakékoliv další zpracování osobních dat přitom může probíhat jen se souhlasem pacienta při zajištění jeho plné informovanosti. Podobně i nedávná směrnice EU AI Act rozšiřuje pravidla informovanosti uživatelů, kteří musí být seznámeni s tím, že součástí produktu je AI. Tyto principy jsou pro budování důvěry ve zdravotnická řešení s využitím AI naprosto klíčové.
Vize budoucnosti AI ve zdravotnictví
Lenka Lhotská vidí budoucnost AI ve zdravotnictví jako prostor, kde se technické inovace budou prolínat s etickými a legislativními požadavky. Klíčovými faktory pak bude transparentnost algoritmů, dostupnost kvalitních dat a interdisciplinární spolupráce.
„Musíme vytvořit systémy, které budou technologicky vyspělé, bezpečné a důvěryhodné pro pacienty i lékaře,“ říká. Věří, že propojení AI s dalšími moderními technologiemi, jako jsou 5G sítě nebo virtuální realita a další, povede ke zlepšení diagnostiky, personalizované péče a celkové efektivity zdravotnického systému.
Lenka Lhotská svou prací inspiruje nejen své studenty, ale i celou komunitu odborníků, inovátorů a vědců v oblasti biomedicínského inženýrství. Její důraz na kvalitu, etiku a spolupráci z ní činí jednu z významných a inspirativních postav v oblasti využití technologií v péči o zdraví.