Jedním z dopadů informační tsunami na konferencích, profesních sítích, webech a ostatních veřejných komunikačních kanálech je náhlé vynoření slova, sousloví nebo fráze, zaznívajících z mnoha stran, přičemž vyznění a význam není ve vědomí všech dotčených subjektů naprosto jednoznačné. V dynamicky pohyblivém prostředí digitalizace zdravotnictví přitahuje nyní pozornost koncept afinitních domén. Přestože mají potenciál pro zlepšení interoperability a efektivity zdravotnických informačních systémů, šířeji se do povědomí odborné veřejnosti dostaly v míře menší než jiné koncepty, jako např. telemedicína. Právě z tohoto důvodu je důležité začít o afinitních doménách více mluvit a přinášet informace, které by pomohly širší veřejnosti s pochopením přistupovat k jejich uplatnění.
Z mého pohledu jejich vznik, rozvoj a přínos vnímám zatím spíše jako příslib do nejisté budoucnosti. Abych se dozvěděl více, položil několik otázek zástupci dodavatelů zdravotnického software, jak vnímá možnosti, příležitosti, rizika nebo překážky. Na mé otázky se uvolil odpovědět Michal Bušek, Business Development Director ze společnosti Asseco Central Europe, a.s., který má právě za zodpovědnost uvedení nových služeb a technologií v oblasti zdravotnické informatiky na český trh.
Jak byste popsal a přiblížil, co věcně afinitní domény reprezentují?
Na začátek bych rád zmínil, že ačkoliv se zdá být termín afinitních domén novým, není to pravda. Za to, že o něm nyní slýcháme velmi často, vděčíme projektu Ministerstva zdravotnictví ČR věnovanému Interoperabilitě a dále prostředkům, které jsou pro tento projekt vyčleněny díky evropským financím z IROP 80 (Integrovaného regionálního operačního programu) a NPO (Národního plánu obnovy). Za pojmem afinitní doména stojí iniciativa IHE (Integrating the Healthcare Enterprise), která jej zavedla jako synonymum pro společnou dohodu zdravotnických zařízení, která se domluvila na základě společných pravidel a sdílené infrastruktury na sdílení a výměně zdravotnických dat.
Pokud se pokusíme přiblížit dále organizaci IHE International, jedná se o celosvětovou iniciativu zdravotnických profesionálů a firem snažící se o zlepšení způsobu, jakým si počítačové systémy právě vyměňují zdravotnické (zejména klinické) údaje. Tato iniciativa vznikla v roce 1998 a v současné době má kolem 175 členů a působí i v ekosystému českého zdravotnictví prostřednictvím IHE Česká republika.
Příklady elektronizace zdravotnictví postavené na afinitních doménách nalezneme hned v našem sousedství, ať je to ELGA (Electronic Health Record Austria), který je společným projektem spolkové vlády, spolkových zemí a poskytovatelů sociálního pojištění implementovaným v rámci reformy zdravotnictví v Rakousku. Cílem v tomto případě bylo posílit mezisektorovou spolupráci poskytovatelů zdravotnických služeb. Sdílením zdravotních informací o pacientech mezi různými poskytovateli zdravotní péče na základě mezinárodních standardů se zlepšila kvalita diagnostických a terapeutických rozhodnutí, postupů a výsledků v rámci celého léčebného procesu.
Dalším příkladem mohou být i počiny společnosti Asseco Poland, která se podílela na tvorbě regionálních afinitních domén v jednotlivých vojvodstvích Polska na základě společných definovaných standardů, tzv. IHE profilů XDS (Cross-Enterprise Document Sharing) a XCA (Cross-Community Access).
Jako občana a pacienta mě zajímá, čím přispějí afinitní domény k mojí kvalitě života?
Nevím, jestli se zavedením afinitních domén zlepší kvalita našeho života, ale jako pacient a občan očekávám, že implementace řešení afinitních domén v rámci elektronizace zdravotnictví v ČR zajistí především lepší dostupnost zdravotních informací. Budeme mít snadnější přístup ke svým zdravotním záznamům, které budou uloženy a spravovány v rámci interoperabilních / spolupracujících systémů. Dále se zkrátí čas nutný k diagnostice, neboť můžeme předpokládat, že lékař rychleji získá úplné zdravotní záznamy pacienta, což zvyšuje šanci na rychlou a přesnou diagnózu a následnou léčbu. V neposlední řadě můžeme předpokládat i pozitivní dopad v rámci snížení frekvence opakovaných vyšetření, neboť sdílení informací mezi různými zdravotnickými zařízeními snižuje riziko duplicitních vyšetření, což šetří náš společný čas a finanční prostředky.
Nejdůležitějším hráčem v procesech poskytování zdravotní péče je zdravotník. Co poskytnou afinitní domény zdravotnickým profesionálům?
Opět na prvním místě je to lepší přístup k informacím. Zdravotničtí profesionálové budou mít snadnější a rychlejší přístup k úplným a aktuálním zdravotním záznamům pacientů, bez ohledu na to, kde a kdy byly vytvořeny. To umožní efektivnější a informovanější rozhodování při léčbě pacientů. To, na co by měli lékaři slyšet určitě, je zvýšení efektivity a snížení administrativní zátěže. Lékař díky propojeným / interoperabilním systémům získává potřebná data rychleji a vyšší automatizace zajišťuje, že zdravotnickým profesionálům odpadá nutnost opisovat data, která byla v systému již vytvořena a jsou dostupná v jakémkoliv okamžiku léčebného procesu.
Afinitní domény jsou komplexním systémem, zahrnujícím dílčí informatická řešení. Jaké výzvy čekají na dodavatele zdravotnického software?
Afinitní domény jsou vytvořeny z několika stavebních prvků. Pokud se je pokusím vyjmenovat, tak to jsou tzv. Document Registry (Registr dokumentů), jedná se o index zdravotnické dokumentace uložené v rámci afinitní domény, Document Repository (Úložiště dokumentů), v tomto případě společné úložiště dokumentů přístupné na základě příslušného oprávnění a Document Exchange Platform (Platforma pro sdílení/výměnu dokumentace), samotná integrační vrstva zajišťující výměnu a sdílení dokumentace.
Bezpečnost a auditovatelnost systému je zajistěna Systémem pro správu souhlasů (Consent Management System), definujícím jasné principy přístupu k dokumentaci a Auditním záznamem (Audit Log), kde se zaznamenává každý přístup k záznamům.
V rámci projektu Ministerstva zdravotnictví jsou pak definovány další pojmy jako jsou Katalog služeb, seznam služeb poskytovaných tou, kterou afinitní doménou, tak aby mohla vzniknout síť mezi sebou komunikujících akreditovaných afinitních domén, které vědí, jaké služby a dokumentaci si mohou od spolupracující afinitní domény vyžádat.
V rámci centrálních komponent vznikají nové služby jako Kmenové registry pacienta, poskytovatele zdravotnické péče a profesionála, dále to jsou Centrální portál pacienta, EZ karta (mobilní aplikace pacienta) a v neposlední řadě Rezortní identifikátor pacienta,nahrazující bezvýznamovým identifikátorem rodné číslo pacienta, používané v rámci většiny stávajících systémů jako identifikátor zdravotnické dokumentace.
Co tedy stojí před dodavatelem informačních systémů do zdravotnictví? Seznámit se s většinou těchto pojmů, zavést postupně nové mezinárodní standardy, tedy již zmíněné IHE profily a dále komunikační protokol HL7 FHIR (Fast Healthcare Interoperability Resources), který bude nahrazovatnám dobře známý protokol DASTA (Český národní datový standard). Vydavatelem standardu DASTA je Ministerstvo zdravotnictví ČR a to očekává jeho plošné nahrazení v horizontu let 2026/2027.
Prvním krokem je pro dodavatele NIS (nemocničních informačních systémů) implementace prioritních kategorií EHR (Electronic Health Record), tj. zavedení strukturovaných zdravotních záznamů v rámci svých IS. Mezi prioritní kategorie EHR patří např. definovaný Pacientský souhrn a Propouštěcí zpráva. Popis těchto záznamů je dostupný na stránkách NCEZ (Národního centra pro elektronizaci zdravotnictví) https://ncez.mzcr.cz/. Zde musím podoktnout, že ministerstvo zatím stanovilo pracovní datum pro dodavatele NIS, a to rok 2025, což je jistě ambiciózní termín, počítáme-li s tím, že se v rámci těchto prioritních kategorií EHR využívá již standardu HL7 FHIR.
Vyhlížíte teď s napětím nějaké kroky nebo opatření, které by podle vás nástup afinitních domén umožnily?
Myslím si, že se jedná o kombinaci nasazení nových centrálních systémů v rámci výzvy „Služby elektronického zdravotnictví“ a implementace mezinárodních standardů a systémů pro jejich testování v rámci výzvy „Podpora rozvoje interoperability“. Jedná se o aktivity v rámci programu NPO, kde se na základě rámcového kontraktu v současnosti podílí pět dodavatelů na jednotlivých projektech elektronizace zdravotnictví. Asseco Central Europe, a.s. je jednou z těchto pěti společností.
Další očekávaným krokem je obnova a upgrade jednotlivých systémů zdravotnických poskytovatelů v rámci plánovaných IROP 78,79 a již dříve zmiňované IROP 80.
Nesmím pak zapomenout na Novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví, která vstoupí v platnost 1. ledna 2026, ministerstvo ji představilo široké veřejnosti v srpnu tohoto roku. Novela zákona reaguje na technický a technologický rozvoj a zavádí potřebné funkcionality pro realizaci již dříve zmíněných centrálních projektů elektronizace zdravotnictví a v neposlední řadě i pro afinitní domény.
Obáváte se nějakých rizik, ohrožujících úspěšné prosazení afinitních domén do praxe českého zdravotnictví?
Každý velký projekt s sebou nese řadu rizik, mezi nimi např. zpoždění některých kroků, které jsou na sebe návazné a realizace jednoho podmiňuje funkčnost druhého. To je určitě velké riziko a musíme s ním počítat. Z mého pohledu jsme nyní s realizací některých kroků dokonce již za termínem.
Pro mne je ovšem velmi důležitým faktorem úspěšnosti akceptace nových standardů, technologií a funkcí nejenom samotnými dodavateli informačních systémů, ale i odbornou veřejností a uživateli. Každá i dobře míněná změna je podmíněná jejím pochopením. Zde vidím nutnou roli komunikace, která musí objasnit samotné principy, ale i přínosy a cestu, jak se dostaneme k jednotlivým funkcionalitám elektronického zdravotnictví, jako jsou námi diskutované afinitní domény.
Rozhovor s Michalem Buškem připravil Martin Doležal, 31. 8. 2024