Počátkem roku jsme se v článku „Co přinese rok 2024?“ zamýšleli nad tím, jestli evropské iniciativy dokážou probudit digitalizací českého zdravotnictví z dlouholeté organizační a legislativní nečinnosti. Očekávání vzbuzují projednávané evropské regulace, zejména nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data (EHDS) a připravovaný Zákon o umělé inteligenci (EU AIA). Pro srovnání jsou v článku zmíněny kroky německé a české vlády. Z německé strany digitální zákon (DigiG) a zákon o používání zdravotních dat (CNDG), z české strany Zákon o elektronizaci zdravotnictví. Toto zamyšlení můžeme nyní doplnit informacemi o krocích finské vlády, jak je pro digitalhealth.cz připravila Sari Palojoki, PhD. z finského ministerstva sociálních věcí a zdravotnictví (Senior Advisor, Ministry of Social Affairs and Health, Finland).
Strategickými prioritami v digitalizaci jsou pro finské ministerstvo sociálních věcí a zdravotnictví
– schopnost občanů samostatně pečovat o své zdraví s podporou digitálních nástrojů jako klíčovou volbou kdykoli je to možné a vhodné,
– snížení pracovní zátěže zdravotnických profesionálů lepším využitím informací a prosazením pokročilých technologických řešení,
– konsolidace a plánování procesů napříč sektory.
K rozvoji primárního užití zdravotních dat by měla posloužit novela Zákona o přístupu k informacím v sociální a zdravotní péči (Act on the Electronic Processing of Client Data in Healthcare and Social Welfare).
Společně s tím je ve vládním programu digitalizace zdravotnictví prohloubení přípravy na uplatnění EHDS v oblasti sekundárního využití zdravotních a sociálních dat. K tomu byl navržen samostatný zákon (Act on the Secondary Use of Health and Social Data), jehož účelem je zajistit bezpečné zpracování osobních sociálních a zdravotních údajů a přístup k nim pro řízení, dohled, výzkum, vývoj, inovace a statistiku ve zdravotnictví a sociální oblasti i napříč sektory.
Finsko disponuje centralizovanou infrastrukturou elektronického zdravotnictví. Dodržování standardů interoperability je povinné již deset let. V současnosti jsou do systému připojovány také služby sociálního zabezpečení. Dochází ke konsolidaci systémů elektronických záznamů a zavádění pokročilých systémů Electronic Health Record. Finská vláda zavedla národní systém EHR, který používají všichni veřejní poskytovatelé zdravotní péče a jehož cílem je zlepšit efektivitu, bezpečnost a dostupnost zdravotnických služeb. To vedlo ke zvýšené poptávce po řešeních komplexní pacientské evidence také u soukromých poskytovatelů. Jednou z hlavních hnacích sil zájmu o užití EHR je rostoucí zavádění telemedicíny a vzdáleného monitorování pacientů. S pandemií COVID-19 narostla poptávka po vzdálené péči a virtuálních konzultacích, což pravděpodobně povede k přijetí systémů, které pomohou tyto služby podporovat.
Souhrnně směrem k již platným a projednávaným opatřením je možné konstatovat, že finská vláda již zvládla udělat více vstřícných kroků ke snazšímu zapojení do Evropského prostoru pro zdravotní data.
Vedle toho vznikají specifické programy a projekty, které by měly pokrýt nové vývojové trendy, jako je např. personalizovaná medicína. Založení Klastru excelence „CoE“ (genomové centrum, onkologické centrum, neurocentrum a centrum pro vývoj léčiv) a harmonizace operací biobank přetvoří provozní modely systému služeb, posílí jeho roli ve výzkumu a usnadní spolupráci s podnikatelským sektorem.
Kompatibilní, spolehlivé a bezpečné informační systémy jsou základním předpokladem pro rozsáhlé využívání genomických a zdravotních dat. Vzhledem k tomu, že se jedná o citlivé osobní údaje, je třeba věnovat zvláštní pozornost ochraně údajů, zabezpečení údajů a anonymizaci.
Zdravotnictví je jedním z nejrychleji rostoucích průmyslových odvětví na světě. Finsko má vynikající předpoklady k tomu, aby se stalo špičkovým hráčem v oblasti zdravotní péče, dobrých životních podmínek a nových služeb v tomto odvětví. Růst a obnova ve zdravotnictví jsou podporovány národní strategií růstu pro výzkum a inovace, která byla oznámena v roce 2014.
Martin Doležal